O původu veřejného osvětlení

Veřejné osvětlení známe od dob starověku např. z egypta, nebo antických měst. Po jejich vzoru převzala tento výdobytek i velká města islámského středověku a později se tato veřejná služba dostala do evropy. Osvětlení nejdříve zajišťovaly hořící pochodně, olejové lampy, nebo pravidelně rozžíhané ohně v železných klecích a na pánvích.

V 19. století, v době rozvoje velkých měst, bylo zaváděno plynové osvětlení umístěné zpravidla na sloupech. Například v Brně byla postavena plynárna a zřízeno plynové veřejné osvětlení v roce 1846. Plynové lampy se obvykle rozsvěcely a zhášely zásahem lampáře s dlouhou tyčí, který večer i ráno obcházel město. V roce 1882 plynárna v Hannoveru při příležitosti sjezdu plynárenských a vodárenských odborníků instalovala nové Siemensovy regenerativní hořáky v Palmgarten. V jiné části města již bylo instalováno osm Křižíkových obloukovek. Jakmile František Křižík zdokonalil obloukovou lampu, elektrické osvětlení rychle vytlačovalo plynové.

Takzvaná Jabločkovova neboli ruská svíčka měla udělen patent roku 1876, v roce 1878 ji Jabločkov předvedl na Světové výstavě v Paříži. Křižík si svou první inovaci nechal patentovat roku 1878. V roce 1882 dostal Křižík na Mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži za obloukovou lampu zlatou medaili. Téhož roku osvětlil obloukovkami Hybernskou ulici v Praze. V roce 1887 zakoupilo město Písek 24 kusů obloukovek a 61 žárovek, které byly napájeny z elektrárny v Podskalském mlýně. 23. června 1887 bylo v Písku uvedeno do provozu první české veřejné elektrické osvětlení celoměstského významu.

Pro Zemskou jubilejní výstavu království českého v roce 1891 použil Křižík 226 obloukovek a více než 1400 žárovek. Do té doby už jeho závody vyrobily asi 29 000 žárovek a přes 1400 obloukovek. Ty byly také podle jeho patentů vyráběny v řadě zemí – mimo jiné v USA, v Anglii, Německu, Španělsku, Francii, Rusku i jinde.

Do dnešní doby bylo vynalezeno spousty dalších světelných technologií. První wolframová žárovka moderního typu byla rosvícena v roce 1879. Jako první zvládl technologicky výrobu žárovky Thomas Alva Edison. Na trh byly uvedeny žárovky v provedení s bambusovým vláknem a standardní šroubovací paticí E27 v roce 1881.

V roce 1896 Arons vynalezl první rtuťovou výbojku, která otevřela cestu k výrobě rtuťových výbojek a zářivek jak je známe dnes. ve veřejném osvětlení jsou v současnosti využívány technologie jako např. indukční výbojky, sodíkové výbojky, metalhalogenidové výbojky, zářivky nebo LED řešení.